Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení parametrů pestrosti stravování u dětí v mateřské školce ve městě a na venkově
MADEJOVÁ, Nina
Cílem diplomové práce bylo porovnat pestrost stravování a plnění měsíčního potravinového koše v mateřských školách ve městě a na venkově. Vlastní šetření probíhalo v MŠ Palackého v Třebíčí a v MŠ Čáslavice v okrese Třebíč. Tento výzkum proběhl ve školním roce 2013/2014.
Hodnocení stravovacích návyků u dětí předškolního věku
MADEJOVÁ, Nina
Cílem bakalářské práce je posoudit stravovací návyky u dětí předškolního věku. Šetření bylo provedeno ve vybrané mateřské škole Palackého v Třebíč ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013. Výzkumu se celkem zúčastnilo 42 dětí (22 chlapců a 20 dívek) ve věkové kategorii 5-6 let. Výzkum lze rozdělit do více částí. V první část bakalářské práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů a svačin z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V další části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých dětí na začátku a konci daného sledovaného období včetně přiřazení percentilu. V třetí části byly sledovány stravovací návyky dětí pomocí dotazníkového šetření. Příjem energie ze školních jídel nedosahoval 50% DDD u chlapců a u dívek nepřesáhl 55% DDD. Příjem tuků nebyl rovněž v normě a dosahoval okolo 39% DDD u chlapců a 43% DDD u dívek. Sacharidy u chlapců byly lehce podprůměrné, u dívek se dostaly na doporučenou hodnotu. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a přesahovaly DDD přibližně o 60%. Saturace vápníkem byla nedostatečná a dosahovala jen 24,5% DDD. Obsah železa a vitaminu B2 byl v normě.
Analýza jídelních lístků na vybrané základní škole z hlediska dodržování doporučených výživových dávek
BARTOŠ, Ladislav
Diplomová práce vychází z šetření, které bylo provedeno na Základní škole Velešín ve školním roce 2007/2008 a bylo zaměřeno na žáky pátých, sedmých a devátých ročníků. Cílem diplomové práce byla analýza jídelních lístků z důvodu zjištění saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Výzkumné šetření lze rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve sběru jídelních lístků za školní rok, jejich analyzování v programu NutriDan a následném porovnání s normou potřeby pro školní oběd, která činí 35 % z celkové denní výživové dávky. V druhé části byla posouzena pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých pokrmů ve školní jídelně v měsíci. Třetí částí bylo provedení dotazníkového šetření stravovacích návyků u žáků. Ve čtvrté části byly statisticky vyhodnoceny tři testovací hypotézy pomocí chí-kvadrát testu. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že energie splňovala požadované plnění pouze u dívek 9. ročníku. Plnění se pohybovalo na úrovni 36,14{--}38,29 % doporučené denní dávky (DDD). U ostatních ročníků byla energie podhodnocena. Bílkoviny byly hrazeny celoročně nadlimitně. U žáků 5. ročníku se plnění pohybovalo v rozmezí 72,66{--}98,24 % DDD (průměr činil 84,7 %), u žáků 7. ročníku v rozmezí 55,28-74,22 % DDD (průměr činil 64,2 %) a u žáků 9. ročníku v rozmezí 64,93{--}103,15 % DDD (průměr činil 82 %). Plnění sacharidů bylo nedostatečné. U 5. ročníku bylo v rozmezí 18,81{--}25,35 % DDD, u 7. ročníku pouze v rozmezí 16,27{--}23,52 % DDD a u 9. ročníku v rozmezí 21,54{--}29 % DDD. Příjem lipidů byl zjištěn nadměrný u dívek 9. ročníku (37,56-46,21 % DDD). Potravní vláknina byla hrazena v normě potřeby. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník, plnění nepřekračovalo v žádném měsíci u žáků 5. ročníku 21,62 % DDD, u žáků 7. ročníku 19,82 % DDD. U žáků 9. ročníku bylo plnění v rozmezí 21,37{--}27,86 % DDD. Celoročně nadlimitně byl plněn vitamín B6 a B12. Posouzením pestrosti bylo zjištěno nízké zastoupení luštěninových polévek, ryb, ovoce a zeleniny. Nadměrně bylo zastoupeno v několika měsících vepřové maso a sladké pokrmy. U chlapců byl zřetelný stoupající trend hodnoty Body Mass Index (BMI) v závislosti na jejich věku, s přibývajícím věkem vynechávalo více respondentů snídani a obědvalo více mimo školní jídelnu, což může být jedna z příčin nadváhy či obezity u dětí. Nedostatečná byla konzumace ovoce a zeleniny. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: fyzická aktivita nebyla závislá na pohlaví respondentů, BMI respondentů byl závislý na pravidelné konzumaci snídaně, doba strávená u televize a počítače nebyla závislá na věku respondentů.
Posouzení stravovacích návyků a nutriční zásobenosti u seniorů
VÁVRA, Radek
Diplomová práce byla řešena v domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. Jejím cílem bylo posouzení stravovacích návyků a nutriční zásobenosti u seniorů v ústavní péči, včetně hodnocení skladby jídelníčku a analýza plnění normy potřeby z hlediska příjmu energie, makronutrientů a vybraných mikronutrientů. Řešení diplomové práce bylo rozděleno do dvou částí. V první části byl porovnán příjem energie za sledované období s normou potřeby u 7 členné skupiny mužů a žen. Ve druhé části byla zvolena dotazníková metoda šetření a byly vytyčeny 3 testovací hypotézy. Hypotéza č. 1: Sledování zdravé výživy respondentů vzhledem ke vzdělání. Hypotéza č. 2: Vztah pohybové aktivity respondentů vzhledem k pohlaví. Hypotéza č. 3: Sledování dodržování pitného režimu respondentů vzhledem k pohlaví. Z řešení diplomové práce vyplývá, že u všech žen, které byly zařazeny do sledování, byla zjištěna obezita, která byla vyhodnocena jak na základě hodnot BMI, tak % tuku i obvodu pasu. U mužů byly hodnoty BMI většinou v optimálním rozmezí 20 {--} 25, ale přesto bylo u nich zjištěno vysoké % tuku v těle, což je způsobeno úbytkem svalové tkáně a zvýšením podílu tělesného tuku. Zjištěné hodnoty korespondují s výsledky porovnání příjmu energie a živin s normou potřeby. U všech respondentů byl zjištěn vysoký příjem tuků a zvýšený příjem bílkovin, především u žen. Příjem sacharidů a vlákniny byl optimální. Na základě porovnání průměrného příjmu vitamínů a minerálních látek s normou potřeby byl zjištěn výrazně nízký příjem vitaminu D s porovnáním normou potřeby. U minerálních látek byl zjištěn zvýšený příjem selenu zhruba o 14 % od normy potřeby. Při vyhodnocení vápníku a fosforu, byl zjištěn opačný poměr 1:1,2. Příjem vápníku se pohybuje dlouhodobě pod normou potřeby v rozmezí 20 - 40 %. Shodný závěr platí i u hořčíku. kde se příjem pohybuje pod normou potřeby v rozmezí 15 - 30 %. Zjištěné údaje byly konzultovány s dietní sestrou a byl zjištěn zvýšený vznik osteoporózy u seniorů. Ve druhé části diplomové práce byly vyhodnoceny 3 testovací hypotézy, na základě nich bylo zjištěno, že sledování zdravé výživy je závislé na vzdělání. Ve druhé testovací hypotéze bylo zjištěno, že pohybová aktivita u seniorů není závislá na pohlaví. V poslední testovací hypotéze bylo zjištěno, že dodržování pitného režimu není závislé na pohlaví. Bylo zpracováno 30 dotazníků, průzkumu se zúčastnilo 20 žen a 10 mužů. Ženy projevovaly o vyplnění dotazníku mnohem větší zájem než muži, neboť je problematika výživy velice zajímala. Dotazník obsahoval celkem 36 otázek, které byly rozděleny do čtyř částí. První část dotazníku je zaměřená na základní informace o respondentech. Druhá část je zaměřená na stravování. Třetí část dotazníku se týká správného pitného režimu a poslední čtvrtá část dotazníku je zaměřená na spokojenost uživatelů domova seniorů. Součástí diplomové práce je doporučení na co soustředit pozornost ve výživě klientů domova seniorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.